Kune Kune prase je malé plemeno domácích prasat z Nového Zélandu. Pochází pravděpodobně z asijských domácích plemen přivezených na Nový Zéland kolem roku 1800 velrybáři nebo obchodníky. Byli tradičně chováni domorodými Maory a kunekune znamená v jazyce Maorů "buclatý".
Prostřednictvím stále rostoucího počtu chovatelů a majitelů mimo Nového Zélandu, Kune kune žije nyní na celém světě od Guatemaly do Severní Ameriky a také v Británii, kde po svém příchodu v roce 1992 se stala tato prasata velmi populární.
Kune Kune prasata jsou klidné a přátelské povahy a jako taková jsou nyní často chována jako domácí mazlíčci. Lépe než v bytě se jim však daří při pastevním chovu na zahradě.
Kune Kune prasata jsou chlupatá, s krátkýma nohama, krátkou tlamou a velmi kulatým tělem. Jejich barvy jsou černá a bílá, černá, zázvorová, bílá, zlatá, světle hnědá a hnědá. Vyskytují se v kombinaci všech těchto barev (skvrny). Mohou mít střapce (neboli Piri Piri) visící z dolní čelisti. Střapce jsou asi 4 cm dlouhé.
Průměrná hmotnost: 80-100 kg.
Jako všežravci, kteří jedí rostliny i zvířata, budou prasata konzumovat téměř cokoliv, co je jedlé, jako je ovoce, kořeny, květy, tráva, hmyz, červi, všechny druhy masa, a dokonce i zbylé kousky od jídelního stolu. Kune kune prasata nepotřebují příliš potravních doplňků v případě, že většinu roku stráví na pastvě.
Na rozdíl od přežvýkavců (skot a kozy), prasata mají jeden žaludek. Pro zdravý a rychlý růst prasata vyžadují vysoce energetickou stravu skládající se z obilí (kukuřice, oves, pšenice, ječmen), plus proteiny a vitamínové doplňky. Většina komerčně dostupných krmiv pro prasata kombinuje různé zemědělské zrniny a nezbytné doplňky pro zajištění rychlého a efektivního rozvoje. Toto je však nezbytné jen v době vývoje selete do roku věku, kdy prase kune kune dosahuje dospělosti. Pro prasata je nejlepší možnost stálého přístupu ke krmení v průběhu dne, aby mohly růst tak rychle, jak je obvykle možné. Krmení by mělo vždy obsahovat dostatečnou dodávku čisté, čerstvé pitné vody.
Prasata jsou aktivní, zvědavá zvířata, která vyžadují prostor, aby ho prozkoumala, cvičení, a jsou přirozeně energická. V první řadě je potřeba zvážit dostatečnost prostoru, vzhledem k jejich velikosti a hmotnosti, protože prasata, která jsou v přeplněném nebo pouze malém prostoru trpí narušením zdravého vývoje.
Přestože se neustále pohybují a oceňují otevřené prostory a čerstvý vzduch, prasata také ocení přístřešek nebo bydlení, které jim umožní spát na suchém a čistém prostoru v noci. Teplý přístřešek s podestýlkou z dřevěných pilin či slámy je potřebný během chladných měsíců, Pro nejteplejší měsíce je doporučování vykopat jim jámu, do které napustíte vodu a vaše prasátko se tam krásně osvěží a „obahní“. Ohradu z pletiva nebo el. ohradník, stín stromů a rybník doporučujeme pro venkovní stanoviště. Obecně prasátka výborně respektují el. ohradník.
Přes svou energii a společenský charakter jsou prasata citlivá zvířata. Jsou lehce stresována cestováním, očkováním, extrémními teplotami, a novým prostředím. Stres u nich zvyšuje náchylnost k chorobám, jako je zápal plic a zánět průdušek (i díky svým malým plicím v poměru ke své velikosti). Jsou také citlivá na zvířecí viry, jako je chřipka. Prasata obyčejně trpí na svědění (proto se s oblibou drbou) a parazity (vši, klíšťata a červy). Pozor na výskyt svrabu.
Zdravá prasata mají lesklou srst, světlé oči, velkou chuť k jídlu a spoustu energie. Jejich normální teplota je 39°C. Odchylky od normální teploty a jiné známky špatného zdravotního stavu, včetně průjmu a kašle by měly neprodleně být dány na vědomí veterináře.
Kune Kune prase je inteligentní a přátelské. Hodně často si spokojeně „pochrochtává“. Snadno se naučí jednoduché povely typu „sedni“, a pokud si přivyká od malička, tak slyší na jméno, nechá se vodit na postroji a vodítku a samozřejmě se i vykoupat. Miluje drbání, ke kterému se většinou uloží na bok a spokojeně tak odpočívá.
Prasátka jsou stádová zvířata a měla by být chována alespoň v páru. Odčervování a prevence proti kožním parazitům by měla být prováděna minimálně 1x ročně. Selátko ve věku kolem 2 měsíců potřebuje v průměru 400g jídla denně, ve věku kolem 1 roku je to cca 1kg. Dále tráva, ovoce, zelenina. V zimě trochu více, v létě méně. Krmení: mačkané obilí, vařené brambory, vařená rýže atd.
Není potřeba používat ohřevné desky u dospělých prasátek. Rozdíl ve vnitřních a venkovních teplotách je pak příliš velký a může vést k zápalu plic.
V zimních měsících prasátkům dávejte studenou vodu.